Do doby Vánočního slavení na chalupě se mi vtírá také jedna legrační vzpomínka. Vybudovali jsme v domečku také koupelnu. Sice nijak honosnou, pro pohodlí nám scházela vana a příjemně provoněné koupele, nicméně funkční sprchový kout s odpadem zaručoval lidem, že se nebudou muset šplouchat někde v plechovém umývadle v kuchyni, jako předchozí obyvatelé. Jak ale budování ve starých domech naráží na různé potíže, funkce malého průtokového ohřívače byla ovlivněna pojistkou a vypínačem, které byly umístěné mimo koupelnu. Pokud chtěl člověk použít průtokáč, vypínač zapnul o několik minut napřed, aby se to nějak dostalo do chodu, či co, tomu jsem nikdy nerozuměla - a doporučené bylo tohle zase po skončení očisty vypnout. Ve slavností náladě jsme se tak jednou před Štědrovečerní večeří vystřídali v koupelně všichni - nebo to jsme si aspoň mysleli. Vydrbaný byl malý syn a já s ním, manžel, jeho matka, které zářily tvářičky jako cibuličky nejen z horké vody, ale také ze slivovičky, kterou si pilně zavdávala... Nějak se zapomnělo, že se ještě neospršila moje maminka, protože neustále někde pobíhala, tvářila se hrozně důležitě a mytí odkládala. Nakonec se také s náručí svátečního šatstva odebrala do koupelny, jenomže to už šel manžel rozdělat do haly oheň v krbu. Na konci rozlehlé místnosti spatřil svítit červenou kontrolku od průtokového ohřívače. Koupelnové dveře jsou umístěné za tlustým závěsem aby nehyzdily vzhled, takže naprosto nebylo znát, zda se v koupeně svítí čili nikoli. A navíc, i manžel byl svatosvatě přesvědčen, že po očistě jsme už všichni. Takže prostě tu žířící kontrolku vypnul. To ovšem mělo jakýmsi nedopatřením na svědomí to, že voda ve sprše začala na okamžik téct skoro nesnesitelně vařící a vzápětí skoro ledová. Podotýkám, že moje maminka je jemná paní, sprosté slovo od ní neslyšíte za celé roky. Tenkrát ale v té panické hrůze zavyla jako raněný kojot: "Kdo mi to chce opařit a zamrazit prdel???"
Manžel byl sice v tu chvíli konsternován, ale nutno spravedlivě uznat, že tchýni uškvařit ani zamrazit nechtěl, pojistku okamžitě zase zapnul, svůj omyl přes dveře vysvětlil a ještě se celý večer mamině omlouval.