Vánoce na chalupě, to je něco úžasného! Vzpomínám na doby, kdy jsme venku slavili Vánoce i Silvestra a Nový rok s celou rodinou, táta, máma a syn, dvě babičky, jeden dědeček a vždy nějaký právě nezadaný něčí sourozenec a bylo to moc fajn. Problém spočíval jen v tom, že většinou se nenašlo dost ženských rukou na vaření (mužským to bylo pod úroveň, ti chtěli jen baštit) a starost okolo přípravy pokrmů a mytí nádobí padla většinou na mne, což bylo zdrcující. Jen bramborového salátu jsem pravidelně připravovala 10 kilo, vrchovatý pekáč řízků na Štědrý den dal v elektrické troubě zabrat od odpoledne a cukroví se skladovalo v ohromné spíži v krabicích po kilech. Ovšem vedle těchto zjevných záporů měl vánoční pobyt na chalupě velmi mnoho kladů. Nejvíc jsem si vždy cenila čtyř: spokojeného posezení u krbu všeobecně...vánočního smrčku s ozdobami v selském stylu, u kterého nevadilo, když tu a tam upadla na dlaždice jehlička... spousty místa pro celý rozsáhlý Alšův betlém - a stříbrného smrku na zahradě, který se pro jediný vánoční večer odíval slavnostním hávem. Na každou větev dostal široké stříbrné řetězy a svíčky a ohromné koule ze zmačkaného alobalu a zářil v té výzdobě, vysoký a pyšný na to, že je živý!