Dnes už dobře vím, že člověk si nemá kupovat chalupu v místech, kde není hospoda. Pro nás toto ale v těch dávných létech bylo spíš plus než mínus. Manžel si nepotrpěl na pivo a už vůbec ne na klasické hospodské posezení, mně to bylo vyloženě proti mysli a půllitru piva bych se nedotkla ani třímetrovou tyčí. Že v naší vsi takové zařízení není, to jsme jen vítali. Víska je to malá, opilecké řvaní a výtržnosti by nás v noci rušily, ani otevřená okna bychom tu snad nemohli v noci mít! Brzo se ukázalo, že netřeba hospody v místě, aby se člověk dožil nočních rvaček a rámusů, chlapi si basy piv a tvrdého alkoholu dováželi na různé mejdánky a oslavy autem až bůhvíodkud a vesele pařili, až se hory zelenaly. Mělo to jen tu jedinou kladnou stránku, že se to odbývalo pod rouškou domácích opslav, za přítomnosti manželek a tak se chlapi sice ztřískali do stavu, kdy rámus byl jejich nejhlavnějším produktem, přece jen se však odebrali do postelí dřív než pozvraceli všchny místní rohy. Také jsme jezdili nakupovat do okolních obcí pití - stáčené víno, sodovky a limonády. Jenomže hospoda chyběla. Chyběla proto, že hospoda je středisko, kde se dojednávají služby. Potřebuješ přivézt dříví, uhlí, sehnat zedníka nebo pokrývače? Chvíli poseď, poruč v sále jednu rundu a máš je na háku. Jistě, sousedé vás zvou na rodinnou oslavu, když varují a omlouvají se, že hlučno bude až do rána. Můžete vzít flašku či flašky, zajít s gratulací či jen tak na potlach a přitom projednat totéž, ale výsledky nikdy nejsou stejné, to už se do toho pletou dohlížející panímámy a když tatík slíbí přeložit střechu na kůlně, hnedle pyskují :
"Mně slibuješ rok, že postavíš novej kurník, kdypak to chceš udělat?" A tatík větří, že doma tohle bude mít na talíři neustále, dá-li přednost vaší střeše před vlastním kurníkem, nemluvě o tom, že penízky, co by za ten melouch jinak shrábl do kapsy za zády staré a bohabojně propil takto zmizí v její ruce - a tak odmítne. Já vám říkám - a věřte mé zkušenosti: Chalupu kupujte výhradně tam, kde je nablízku hospoda!