Když je blátivo, na jaře nebo na podzim, existuje jeden velice důležitý předmět, který byste měli na chalupě vlastnit. Dřív býval dosti obvyklý, později na něj lidé zanevřeli a jako by přestal existovat, dnes jej občas objevíte, bohužel nějčastěji v nějakém železářství, v podobě dlouhého zparchantělého jezevčíka nebo krokodýla. Nu ano, možná už vám svítá a svitne vám docela, když řeknu, že v blátivém počasí se špatně zouvají holínky a vysoké boty bůbec. No jistě, mám na mysli zouvák! Když jsem jako malá holka jezdila na venkov k prababičce, meli tam za venkovními dveřmi jednak zouvák, jednat takový rovný, z dlažby vyčnívající kus železa, o který se sice člověk nemohl vyzout, zato napřed aspoň ušpiněnou podrážku zhruba očistil od bahna. Prababička s babičkou a s tetami využívaly obou vynálezů, praděd si jen čistil podrážky o železo a holínky si s hekáním stahoval klasickou metodou. Ale vrčel a huboval zle, že když sloužil za první světové války jako důstojník u vojska, měl k tomuhle účelu pucfleka!