Velmi mnoho venkovských chalup má na některé straně určitý zastřešený přílepek, prostě pavlač. Naše chaloupka ji má také. Prkna na podlaze jsou tam sice tak pružná, až se někdy obávám, že se jednou pode mnou prolomí a já žuchnu dolů, přesto tam ale mám pod trámy natažené šňůry a kdykoli se počasí povážlivě zamračí, šupajdím si tam pověsit prádlo, které až do té doby spokojeně vlálo vzadu pod ořechem. Je to užitečné a příjemné, nemuset za deště řešit problém "kam s ním". V poslední době mne ale žere nápad. Kdyby se podlaha vyměnila, aby se nehoupala, kdyby se vyměnila i kulatina, která dvoří dřevěné lehké pažení, mohl by se ten prostor docela pohodlně nechat předělat na zasklenou lodžii. Rozeřranost, řeknete? No, možná, když nám teď domeček slouží jen k rekreaci. Já bych se tam ale chtěla usadit na většinu roku, jeslti se jednou vůbec dožiju důchodu. A kdyby byla z obyčejné pavlače krytá lodžie, mohla bych na ní pěstovat kytky od časného jara, mít tam jakousi sezónní "zimní zahradu". Jen to prádlo, to prádlo kam budu nosit??? No, jinak to asi nepůjkde, pomašíruje na půdu, jako za časů našich prababiček!