Současná vedra jsou pro mne ve městě skoro smrtelná, venku na chalupě ale vůbec ne! Asi je to tím, že jsou ty staré domy na rozdíl k starobylým činžákům a hnusným panelákům stvářené jinak... Náš venkovský dům není podsklepený a v obvodových zdech dole má kolem 60 centimetrů. To jsme samozřejmě netušili v době jeho koupě. Krátce po nabytí svého majetku jsme se rozhodli zbudovat v jednom rohu domu z bývalého chléva koupelnu, což znamenalo zajistit přívod vody zvenčí. Řemeslník se o průkop snažil celé dopoledne se sbíječkou, než jsme pochopili: proto z nás prodejce vytáhl za padající stavení hotový majlant! Nekoupili jsme venkovskou chalupu, vlastníme něco jako Karlštejn!
Vodu ve sprše je v létě vždycky možné nastavit v průtokovém ohřívači jako vlažnou. (V zimě naopak ohřívač pracuje tak vervně, až jednou o Silvestru vyběhla z koupelny moje tehdy sedmdesátiletá maminka pouze v rozevláté osušce. Za příšerného smradu vypáleného "Františka," kterým podle svého mínění "provoněla" dům , ječela cože jsme to na ni schystali, že jí sprcha opařila..! Když řeknu pozadí, bude to jen slušné vylíčení situace!
Dávno vím, že ani sprcha v chladném bývalém chlévě není v horkých měsících samospasitelná! Ale stačí hodinu co hodinu polévat velké starodávné dlaždice ledovou studniční vodou a vzduch před domem je docela snesitelný i v největších parnech. Pravda, my, jako současní obyvatelé domu se vynoříme ven až v podvečer, kdy je venku pouze vlaho a milo.