Stále to vedro k padnutí, už abych mohla ven! V městském bytě je strašně a v zaměstnání o nic lépe, klimatizace tam frčí jako o život, rozhodně nelze docílit doporučovaného rozdílu mezi venkovní a vnitřní teplotou (maximálně 6 stupňů). A s oblečením to také není jkednoduché, nejsem milionář, nemohu si jít nakoupit ze dne na den novou garderobu jen proto, že příroda se zbláznila! Na chalupě si vyhovím. Pouhé "šup dp plavek" nepomůže, to dávno vím! Ale rozmísťuji v takových případech po pozemku zdroje občerstevní - několik velikých lavórů s vodou a plechovou koupací vanu před okna kuchyně. Kamkoli se při práci na vlastním pozemku hneme, je po ruce příjemné vlažné osvěžení. Z vany si nabíráme na polití celého těla do malého plastového kyblíčku. Spolu s namočenými vlasy, slaměným kloboukem a spoustou opalovacího mléka s různě vysokými ochrannými faktory, vegetujeme na chalupě i v tropických vedrech dobře. Uvnitř domu je v přízemí vždycky příjemně. Neznamená to, že lidé před 120 roky ovládali při stavbě obyčené chalouzny taje, které dnes už k dispozici nejsou, spodní místnosti mají zdi široké 50 - 60 centimentrů. Nahoře je to horší, část prvního patra je roubené a sluníčko tam pokoje vyhřeje jako pec. Stejně ale znám za dlouhá léta jisté finty! Stačí přes den zavířt okna i okenice a v podvečer dlouze větrat skrz navlhčované plátno závěsů - a přitom trávu i dlaždice okolo domu pravidelně ostřikovat chladnou studniční vodou. Takové machrování zabere dost času, ale...! Léto, léto mé...!