Vážení a milí příznivci chalupářského povídáníčka, já vím, že vám dlužím nějaké vyprávění. Ale věc se má tak, že na chalupě je v současné době má máti, která si tam užívá všech slastí a strasti ji míjejí, ježto už má svůj věk a každý podzim svede maximálně posbírat pár ořechů. Pravda, vylepuje si na to bezmála stejné plakáty, jako jsou všude kolem ty volební, ale faktem zůstává, už víc než ty ořechy prostě nestrhne. Což jí vzhledem k jejímu věku nikdo nemá za zlé. Ovšem podzim volá, zima ho stíhá a máti se asi co nevidět bude chtít vrátit do města, takže na mne dolehla povinnost uklidit jí v její nepřítomnosti byt. Kdo to nezná, nepochopí. Činila jsem to svědomitě, celou sobotu a neděli, takže dnes jsem víceméně mrtvá. Howgh. Pokračování příště.