Všechno se vším souvisí, říkají prý filozofové. Nevím jak co s čím, ale s chalupou bezesporu souvisí zavařování. Alespoň u nás. Buď se tolik urodí na vlastní zahradě nebo mají přebytky sousedé a poskytují zeleninu či ovoce jako kompenzaci za různé služby, které jim jako lufťáci obstaráme ve měste nebo - a to je nejhorší - naláká prodejna v sousední vsi na levné ceny a hojnost. Buď jak buď, něco cpu do zavařovacích lákví rok co rok. Letos přišel na řadu rybíz. Urodilo se ho tolik, že jsem zase já rozdávala po sousedech, přesto ale zbyly spousty. Štávy a džemy u nás nikdo nechce, zato je veliký zájem o rybíz připravovaný na způsob brusinek. Prostě málo cukru a z plodů uvařit želé, ve kterém se vyskytují ve viditelném stavu i jednotlivé kuličky. Fuška je otrhat rybíz ze stopek. Měla jsem ho celkem na dvacet litrů, takže jsem se nenudila. To ostatní už byla vcelku hračka. Jo, pokud to někdo chcete zkusit po mně, tak rada: rybízové kuličky sypejte do vhodně velkého hrnce po částech, první dávku prostě rozmačkejte (klidně jen tak rukama) a uveďte do varu, přidávejte další a další dávky, ty už se rozvaří samy! Je to dobrota. Rodinka má toto želé ráda k pečeným masům, potěší i ke klasické svíčkové.