Kdysi jsme trávili každé vánoce na chalupě. Nebylo to nepohodlné, protože dům byl po celkové rekonstrukci, fungovalo ústřední topení i nově vestavěná krbová kamna, voda tekla teplá a studená všude, kde bylo požadováno a vůbec, o pohodlí se tu opravdu dalo mluvit v superlativech. Tenkrát nám známý lesník pokaždé opatřil stromek až ke stropu, ne nijak nádherný, byl z prořezu který musel z lesa ven, leckdy se pokřiveně točil nebo mu nějaká větev nenarostla, to ale vůbec nevadilo, protože jsme ho vždycky stavěli do kouta, takže celý nebyl vidět. A to co vidět bylo jsme nikdy nezdobili moderními ozdobami. Strom krášlily přírodní i pozlacené šišky a ořechy, visela z něj červená jablíčka a po domácku sestavený řetěz z dílků vystříhaných ze stříbrného papíru od cigaret nebo pišingrů (to se rukodělnou zručností vyznamenával náš malý syn). Léta už na chalupu o vánocích nejezdíme, poměry se změnily, na lidech je nás mnohem méně, na domácím zvířectvu více, transport takové famílie je velmi obtížný. Stromek zdobíme doma ve městě, je menší, někdy dokonce takový ten hodně moderní, s mašličkami a ozdůbkami laděnými do jedné barvy... ale vzpomínáme na ty venkovské chvíle, vzpomínáme!